Někdy byly chvíle, kdy slova pálila,
bolest ve mně tiše zůstávala.
Ale dnes ti říkám s čistou duší,
Netrap se nad věcmi co jiní netuší.

Odpouštím ti každý křik i tíhu slov,
život nás učil, že láska je ostrov.
Miluju tě tak, jak jen dcera umí,
jsi můj táta, a to se nezmění.

Sestry i já stojíme při tobě,
ať se ti úsměv vrátí na tvář, tati, jen tobě.
Netrap se věcmi, co čas dávno splách,
život je krásnější, když ho bereš na lehký práh.

A i já se ti chci omluvit,
že můj slovník mnohdy ulít.
Ale láska nás spojí, to dobře víš,
stačí jen úsměv a radostí žít.

Odpouštím ti každý křik i tíhu slov,
život nás učil, že láska je ostrov.
Miluju tě tak, jak jen dcera umí,
jsi můj táta, a to se nezmění.

Tak usmívej se, tati, buď jen svůj,
My při tobě stojíme stůj co stůj.
Miluju tě dnes i navždy, to slibuju,
proto ti teď s láskou tuhle píseň věnuju.